Bezděz založil ve druhé polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. jako pevný správní bod a reprezentativní královské sídlo. Stavba probíhala v mimořádně náročné poloze na vyšším ze dvou sousedních vrchů a byla dokončena nejpozději před rokem 1279. Právě tehdy se hrad zapsal do českých dějin jako místo, kde Ota Braniborský držel mladého Václava II. a jeho matku Kunhutu. Dispozice hradu využívá dlouhou přístupovou cestu stoupající po svahu. Obranu tvoří několik bran, úseky hradeb a Čertova věž, zatímco vlastní jádro ukrývá královský a purkrabský palác i mimořádně hodnotnou raně gotickou kapli. Bezděz nebyl později zásadně přestavěn na pohodlný renesanční zámek, a proto si uchoval neobvykle čistý středověký charakter. Ve 14. století hrad získal zpět pro královskou korunu Karel IV. a zařadil jej mezi důležitá panovnická sídla. Za třicetileté války byl poškozen a později se stal mariánským poutním místem spojeným s montserratskými mnichy. Po zrušení kláštera v 18. století začal chátrat, současně však rostl zájem romantických cestovatelů a umělců. Bezděz je úzce spojen také s Karlem Hynkem Máchou a krajinou, která dnes nese jeho jméno. Návštěva začíná pěším výstupem z obce Bezděz. Cesta je místy strmá a dlážděná nerovnými kameny, proto je vhodná pevná obuv. Z velké věže a dalších vyhlídkových míst se otevírají rozsáhlé pohledy na Máchovo jezero, Ralsko, České středohoří a okolní lesy. Hrad je přístupný v návštěvních hodinách a před cestou je vhodné ověřit aktuální otevírací dobu na oficiálním webu správy památky.